Snahy o pochopení vývojové dynamiky pralesovitých porostů na území dnešní České republiky sahají až do poloviny 19. století. V roce 1851 bylo provedeno první prokazatelné šetření v pralesních porostech na svazích Boubína. Pod dlouhé přestávce následovaly ve 30. letech 20. století rozsáhlé výzkumy prof. Aloise Zlatníka na Podkarpatské Rusi. Po druhé světové válce probíhal nadějný výzkum přírodních lesů pod vedením Dr. Jaroslava Řeháka ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který byl však v 60. letech zastaven. Od 60. let 20. století, po dobu cca 30 let, se studované problematice věnovali pod vedením prof. Miroslava Vyskota pracovníci tehdejší katedry pěstování lesů Vysoké školy zemědělské v Brně. V současnosti se výzkumem přirozených lesů systematicky zabývá tým pracovníků oddělení ekologie lesa VÚKOZ (Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.) a dílčím způsobem též někteří pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti – výzkumné stanice Opočno a Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity v Praze.
ÚvodAutoři: Tomáš Vrška & Libor Hort
