Primárním kritériem pro dekompozici GIS části databanky je úroveň prostorového rozlišení. Geoobjekty na všech třech prostorových úrovních (lokalita, inventarizační plocha, strom) jsou vzájemně vázány pomocí dvojice popisových atributů kód lokality (PL_ID) a část lokality (PL_ID_C), jež současně funguje jako jednoznačný identifikátor. Implicitním meziúrovňovým pojítkem geoobjektů je přirozeně (pracujeme v GIS) jejich prostorové určení (lokalizace).
1. Lokalita přirozeného lesa
Ve srovnání s 2. a 3. úrovní jde na této úrovni o charakteristiky plošné, vztahující se buď k celé lokalitě PL nebo k jeho dílčí plošné části (polygonu PL), vymezené zpravidla stupněm přirozenosti lesního porostu.
Na úrovni lokality jsou zkoumané geoobjekty v GIS vrstvách.
2. Inventarizační plocha a jádrové území v lokalitě přirozeného lesa
Detailnost výzkumu PL na 2. a 3. úrovni je v podstatě shodná. Rozdíl je ve stupni pokrytí lokality PL výzkumem. Na 2. úrovni je měření jednotlivých stromů a sledování dalších charakteristik ekosystému PL realizováno pouze v kruhových plochách a jádrovém území o dané rozloze. Na 3. úrovni je výzkum prováděn homogenně po celé ploše PL. Platí, že lokalita PL je podrobena výzkumu buď na 2. úrovni nebo na 3. úrovni, nikdy však současně na 2. i 3. úrovni.
Inventarizační plocha je kruhovou plochou s poloměrem v rozmezí od 12.5 m do 14.9 m. Roste s růstovým potenciálem stanoviště a se zvolenou prahovou výčetní tloušťkou stromu.
Rozteč inventarizačních ploch rovněž kolísá. Vzdálenost středů ploch nejčastěji nabývá hodnot 62.5 m / 88.5 m / 125 m. Hustota pokrytí PL inventarizačními plochami pak kolísá mezi hodnotami 1 plocha na 0.4 ha, resp. 1 plocha na 0.8 ha, resp. 1 plocha na 1.4 ha.
Jádrové území je buď reprezentativní částí zkoumané lokality PL, nebo zahrnuje jeho nejvzácnější část. Má zpravidla tvtar pravoúhelníku o rozloze 1 ha, nejlépe čtverce o velikosti strany 100 m. Jádrové území se v terénu fyzicky neohraničuje a vymezuje se pouze virtuálně (počítač).
Detailně je definice vymezení inventarizačních ploch, metodika měření na nich a metadata vůbec, uvedena v příloze č.IV.
Začlenění inventarizační plochy a jádrového území do geografické části databanky PL musí předcházet tyto kroky:
* Sjednocení dat inventarizačních ploch a jádrového území do kompaktní struktury, resp. přidávání nově zaměřených entit do aktuálního celku. Celkem je zde míněn soubor tematických vrstev geobjektů, šetřených na inventarizačních plochách a v jádrového území.
* Rozšíření databází geoobjektů v tematických vrstvách inventarizačních ploch a jádrového území o identifikační atributy PL_ID a PL_ID_C.
* Promítnutí hodnot identifikačních atributy PL_ID a PL_ID_C z vrstvy VYMEZENÍ LOKALITY PL do databází geoobjektů dané inventarizační plochy (jádrového území).
* Změna hodnoty atributu VYZKUM ve vrstvě VYMEZENÍ LOKALITY PL.
3. Strom v lokalitě přirozeného lesa
Detailnost výzkumu, používaná v metodice šetření na inventarizačních plochách je na 3. úrovni realizována v celém areálu PL. Na tzv. transektech je pak měřítko výzkumu ještě podrobnější (horizontální korunové projekce, výšky všech stromů včetně nástupu větvení, nástupu koruny apod.)
Provázání geoobjektů (vrstev) na 3. úrovni s příslušnými areály PL na 1. úrovni předchází předřazení identifikačních polí (PL_ID a PL_ID_C) u primárních databází. K dořešení zůstává horizontální propojení geoobjektů dané tematiky do jedné vrstvy za situace asynchronnosti výzkumu.
Podle tematické příslušnosti je geobjektu diskrétně vymezen prostor právě v jedné z vrstev.
Na úrovni stromu jsou zkoumané geoobjekty v GIS vrstvách.
