Vysvětlení pojmů a zkratek

ZKRATKY:

e.s.d.

ekologická skupina druhů rostlin

GIS

geografický informační systém

CHKO

chráněná krajinná oblast

LHC

lesní hospodářský celek

LHP

lesní hospodářský plán

LT

lesní typ

LVS

lesní vegetační stupeň

NP

národní park

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

SLT

soubor lesních typů

TTP

trvalá typologická plocha

ÚHÚL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

ZCHÚ

zvláště chráněné území

tl. tř.

tloušťková třída

POJMY:

boule

Jakékoli nepřirozené útvary původu nádorovitého, svalcovitého atd. na kmeni. Pokud stromy s boulí nejsou jinak charakterizovány, výpočet výčetní základny a objemu kmene se provádí jako u stojících bez poškození. Toto označení slouží zejména pro orientaci při práci s mapou v terénu.

čtverák

Viz dvoják

dvoják

Jedinec se dvěma kmeny. Pokud je rozdvojení nízko (do 1,8 m výšky kmene), měří se oba průměry a při výpočtech se počítá jako jeden jedinec (počet stromů), ovšem se dvěma kmeny (výčetní základna i objem kmenů). Je-li rozdvojení nepřístupné pro měření:– a oba kmeny mají význam pro výpočet hmot, provádí se odhad výčetní tloušťky a platí údaje v předchozím odstavci. – a oba kmeny nemají význam pro výpočet hmot, uvede se skutečná d1,3 a počítá se jako jeden jedinec a jeden kmen

kmen prohnutý

silně prohnuté kmeny, např. vlivem posunu svahu apod. Způsob výpočtu viz "Boule".

kmen s chůdovitými kořeny

Vytváří zejména SM na podmáčených stanovištích při zmlazování na padlých kmenech, které postupně vyhnívají. Způsob výpočtu viz "boule".

les přírodní

Viz Terminologie

les přírodě blízký

Viz Terminologie

les původní (prales)

Viz Terminologie

ležící kmen

Ležící hlavní kmen stromu nebo jeho část bez kořenové soustavy. Graficky se vyjadřuje značkou stromu a čarou, zachycující ležící kmen. Rozlišují se tři rozpadová stadia ležících kmenů:– tvrdé – lze poznat druh dřeviny, zpravidla ještě s kůrou a relativně zdravým, tvrdým dřevem,– nahnilé – druh dřeviny zpravidla ještě lze identifikovat, dřevo již není v celé délce kompaktní – často hnije např. jádro nebo naopak vnější plášť dřeva (u stromů, které padly zdravé např. větrem a jsou v kontaktu s půdním prostředím), opadávající borka,– rozpadlé – dřevo v pokročilém stadiu hniloby, nelze identifikovat druh dřeviny, kopnutím lze kmen prorazit, často již jen „hrobečky“ s pomístnou vegetací.

pahýl

Již mrtvý stojící strom s chybějící částí hlavního kmene. Za pahýl se považuje zbytek kmene vyšší než 1,5 m. Výška se udává zaokrouhleně na celé metry. Pokud není v databázi výška pahýlu uvedena, počítá se průměrná výška dle grafikonu výšek, neboť chybějící část je zanedbatelná.

pařez

Oddenková část kmene s kořeny, která zůstala po pádu stromu a je vysoká maximálně 1,5 m. V pralesovitých porostech, kde v minulosti došlo k těžbě stromů, jsou místy patrné řezné plochy na pařezech. Takové pařezy jsou v databázi odlišeny a je možno podle nich vypočítat přibližné množství vyklizené dřevní hmoty. Pařezy vzniklé těžbou dříví se neuvádějí v mapě značkou stromu, ale křížkem a slouží zejména pro orientaci v terénu. Dojde-li k úplnému rozkladu ležícího kmene a současně zůstává jeho oddenek (pařez) stále identifikovatelný, značí se též křížkem, i když nepochází z těžby dříví.

paterák

Viz dvoják

pralesovitý porost

Souhrnné označení pro porosty lesa původního, přírodního i přirozeného, jejichž společným jmenovatelem je stanovištně odpovídající dřevinná skladba, alespoň částečně diferencovaná porostní struktura a vyšší podíl odumřelého dřeva než v běžném hospodářském lese.

souše

Stojící strom se zachovalým hlavním kmenem, celý odumřelý.

vývrat

Padlý strom s vyvrácenou kořenovou soustavou. Stadia rozpadu vývratů jsou stejná jako u padlých kmenů.

zlom

Dosud živý strom s chybějící částí hlavního kmene. Výška se určuje od 1,5 m výše. Pokud není výška v databázi uvedena, počítá se průměrná výška dle grafikonu výšek, neboť chybějící část je buď zanedbatelná nebo strom již vytvořil náhradní vrchol a původní ztrátu výšky vyrovnal.