Uvedená pojetí jednotlivých autorů vytvářejí širokou škálu výrazů, která neumožňuje jasné odlišení jednotlivých porostních typů v běžné praxi (uvážíme-li, že každý využívá svoje dostupné literární prameny). Pro sjednocení terminologie se jeví jako praktické zachovat třístupňovou škálu porostních typů, která umožňuje rozlišení zásadních vlivů v minulosti, které měnily či mohly měnit fungování dynamiky vývoje sledovaného společenstva. Obsahově se postupně sbližují pojetí Málka, Míchala a Podrázského a kol. Pro trvalé uplatnění považujeme za důležité sladit obsah i názvy pojmů s termíny a jejich obsahem, používaným v evropsky srovnatelné oblasti. Obsahově jsou naše termíny dosti blízké zahraničním, rozdíl vzniká pouze u označení termínu „přirozený les“. Ten není možno při srovnání s anglickou i německou literaturou rozlišovat od pojmu „přírodní les“, protože to, co se u nás překládá např. jako potenciální přirozená vegetace nebo stupeň přirozenosti je v angličtině i němčině odvozeno od výrazů „nature - natural“ či „die Natur - natürlich“, čili od termínu „příroda – přírodní“, resp. v němčině „příroda - přirozený“.
Jako nejvhodnější navrhujeme označení původní-přírodní-přírodě blízký les. Toto rozdělení lze stručně definovat:
a) Les původní, nebo-li prales – ve volnějším (a dnes častěji užívaném) pojetí člověkem víceméně neovlivněný les, kde dřevinná skladba i prostorová struktura odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci. Za původní les lze označit i porosty, které byly v minulosti ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu již dávno nejsou patrné – např. toulavá těžba jednotlivých stromů před více než 100 lety, odvoz odumřelých stromů z okrajů porostu před více než 50 lety apod. Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Nutno však podotknout, že je velmi vžité užívání termínu prales v souvislosti s označováním některých porostů, které ve skutečnosti jsou lesem přírodním či přírodě blízkým – např. „prales Mionší“, „Rýchorský prales“ atd. Toto tradiční a populární označení nelze u laické veřejnosti v krátké době odbourat, proto je třeba užívat termín prales opravdu uvážlivě. Ekvivalenty v cizích jazycích – anglicky original forest, resp. virgin forest nebo primary forest; německy der Urwald.
b) Les přírodní – les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný (zejména toulavou těžbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo síjí). Jeho dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem samovolného vývoje, který proběhl v pozměněných podmínkách (např. po vyklučení části lesů ve středověku a jejich dlouhodobém ponechání samovolnému vývoji, dlouhodobým vlivem vyšších stavů zvěře apod.). Ekvivalenty v cizích jazycích – anglicky natural forest; německy der Naturwald.
c) Les přírodě blízký – les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomě člověkem. Dlouhodobě docházelo k usměrňování jejich vývoje a stopy tohoto usměrňování jsou dosud patrné (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.). Ekvivalenty v cizích jazycích – anglicky near-natural forest; německy der naturnahe Wald.
Pro tři uvedené stupně přirozenosti užíváme souhrnné označení „přirozené lesy“, neboť výraz "přirozený" se tradičně užívá v širším pojetí a ve spojení např. "stupeň přirozenosti" apod.
Stupeň přirozenosti
Pro vyjádření míry dochovalosti lesního porostu se nejvíce užívá termínu stupeň přirozenosti. U nás je více zažitý než doslovnější překlad „stupeň přírodnosti“ (proto také přistupujeme k použití termínu „přirozený les“ jako obecnější alternativě u termínu „přírodní les“, neboť to je v souladu s anglickou i německou terminologií). Jedná se o mezinárodně užívaný výraz, který je vztažen k „přírodnímu“ lesu, čemuž odpovídají i odvozené termíny, jako „potenciální přirozená vegetace“ (anglicky potential natural vegetation; německy die potentielle natürliche Vegetation). Ekvivalenty v cizích jazycích – anglicky degree of naturalness; německy die Natürlichkeitstuffe.
Ponechat přirozenému / samovolnému vývoji
Obecně často užívaným termínem v souvislosti s dynamikou přirozených lesů, v nichž bylo upuštěno od přímých lidských zásahů, je tzv. „přirozený vývoj“. Toto označení, podle našeho názoru, odpovídá nerušenému vývoji přirozených lesů s vyloučením současných přímých i nepřímých lidských vlivů. Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Pro označení vývoje lesa s vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především výchovy a obnovy) je proto vhodnější používat termín samovolný vývoj. Ten shrnuje ve svém obsahu jednak spontánní působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek geobiocenosy lesa, ale zároveň i určitý stupeň ovlivnění porostů člověkem v minulosti i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení atd.). Např. nelze nazvat přirozeným vývojem stav, kdy dynamika vývoje lesa (byť se jedná např. o „přírodní“ les) je výrazně narušena nadměrnými stavy spárkaté zvěře (důsledkem činnosti člověka), jež prakticky blokují přirozenou obnovu lesa. Výraz spontánní vývoj je možné používat jako synonymum. Ekvivalenty v cizích jazycích – anglicky spontaneous development; německy die spontan Entwicklung.
